Rozfoukávám pampelišky, básním o přírodě a fotím její krásy (foto pod příspěvkem!)
Dnes se činím, napadlo mě, že bych se s Vámi mohla podělit o krásy, které jsem v poslední době vyfotila. A ač jsem sice fotograf amatér a mnohým se to třeba nemusí líbit, myslím, že každá z fotek má svoje kouzlo.
Přidávám Vám jednu "přírodní básničku" abyste nezapomínali rozfoukávat pampelišky - aby jich na světě bylo jednou tolik a abyste si vážili toho, co všechno můžete vidět a slyšet v přírodě. :)Krásný nedělní den všem. A přečtěte si i můj dnešní ranní článek. Byla by škoda ho opomenout jen kvůli krásám přírody, které ho tady teď tak trochu zastíní.
Přírodo, přírodo
Dívám se do karet,
pozoruji, jak padá hvězda,
na obloze kabaret,
tvůj život se ti nezdá.
(Přírodo, přírodo)
Mraky zakryly paprsky slunce,
měsíc je schován za světlem
něco rozhání je jen lehounce,
šumnění listí s tajemným větrem.
(Přírodo, přírodo)
Sleduji pohledy čtyř očí,
usměv, pláč, štěstí i neštěstí,
než další člověk na nebe vkročí,
komu se dneska poštěstí?
(Přírodo,přírodo)
Vyšlapaná cesta,temné koleje,
psanec na zemi,v ruce tužku,
když první voda zemi zaleje,
paní příroda už potřebuje služku.