Je správné být dospělý?
Po dlouhé době otvírám nepopsanou stránku a zamýšlím se, jak daleko jít do dospělosti, kam vlastně jít a jestli není lepší zůstat dítětem.
Beznaděj, sebeklam…. Věřit v slůvko snad?
Slyší snad někdo na světě den co den to, co slyším já? Myslí někdo stejně? Jak moc jsem originální a jiná než všichni ostatní? A opravdu se člověk narodí pro něco? A to něco musí najít ? A opravdu až tehdy, když to najde je šťastný? Proč je každý člověk jiný? Jinak výjimečný? Proč všichni nemáme stejně? Krásy, inteligence, empatie, schopností všemožných? Kde je spravedlnost? K čemu? Jak? Proč ? Milion otázek a žádná kloudná odpověď. Proč má někdo naházeno lopatou ve všech oblastech života a někdo má jen nepatrné smítko, zrnko toho něčeho?
Myslíte, že je správné, že jako dítě nás strčej do školy a chtějí, abychom se všichni spojili v jednu třídu a dělali všichni totéž? NE! Já myslím, že každá individualita je opravdu tak krásná, aby měla možnost se rozvíjet sama! Proč v nás každý chce zničit kus dítěte? Proč když dítěti řeknete, ať namaluje žábu, tak začne kreslit jezírko a leknín? A když se ho pak zeptáte, proč nekreslí žábu, aniž by vám došlo, že jezírko a leknín k žábě nějakým způsobem patří, dívají se na vás jako na někoho, kdo prostě není normální. A taky že ne, žába přece žije v jezírku a vyhřívá se na leknínu, tak proč jsme my dospělí takoví hlupáci?
Četli jste Malého prince? Je to ohrané téma, ale souvisí to. Na začátku knihy autor jako malý kluk kreslil … Dospěláci se ho ptali, proč kreslí klobouk. Jenže jen on věděl, protože byl dítě, že to není klobouk, ale je to slon, který spolkl hroznýše.
Je to pořád dokola totéž.
V poslední době se po mně žádá zodpovědnost. Mám zodpovědnost v práci za děti. Taky jsem zodpovědná za nový vstup do nového života, který mě ted asi brzy čeká. Sama. S někým, koho mám ráda, nebo bez něj. Co já vím. Pryč od rodičů, kteří ničili sny v nás, když si na nás chtěli dokázat, jak moc dobří jsou. Na druhou stranu všechno dělali tak, jak nejlépe uměli.
Jsme děti.
Zůstaneme dětmi.
Vždycky.
Když budete kreslit žábu, nezapomeňte na jezírko a leknín. Nedavno – ještě než začalo mrznout, byla u nás na zahradě žába. Byla dost ztracená, protože neměla jezírko, ani leknín. Bylo mi jí líto. Snad nějaké jezírko našla. I leknín.
Vaše K